Toto je provizorní text. Naše dlouhodobé ambice, stejně jako konzultace se širokým aktivem zvyšuje potřebu aplikace směru progresivního rozvoje.
Tímto způsobem počátek každodenní práce na poli formování pozice napomáhá přípravě a realizaci.
Už více než osm desetiletí se v Chomutově píše příběh školy, která vychovala tisíce hudebníků, výtvarníků, tanečníků a herců...
Po druhé světové válce se v Chomutově začal psát příběh školy, která už více než osm desetiletí formuje umělecký život města. Bezprostředně po válce vznikl Městský hudební ústav – zpočátku s několika učiteli a zapůjčenými učebnami, ale s jasnou vizí budoucnosti.
Prvním ředitelem se stal Josef Řáha, který školu rychle stabilizoval a v roce 1947 pro ni zajistil vlastní budovu. Vedle hudby a tance se tehdy otevřely i výtvarný a literárně-dramatický obor. Řáha založil Chomutovský komorní orchestr, v němž spojil učitele i žáky, a jako dirigent výrazně oživil poválečný kulturní život města. Byl také skladatelem, který obohatil repertoár mládeže o nové písně a orchestrální skladby.
Od roku 1961 byla škola součástí sítě Lidových škol umění. Pravidelně zajišťovala program městských slavností a pořádala vlastní koncerty. Roku 1970 uspořádala první ročník Chomutovské hudební soutěže pro dřevěné dechové nástroje.
Pod vedením ředitelky Boženy Matrenčukové se škola rozrostla a prohloubila svou koncertní i soutěžní činnost. Z původní okresní soutěže se stal podnik celostátního významu – v roce 1974 Chomutov hostil interpretační soutěž ČSR pro flétnu, klarinet, hoboj a fagot, která byla výběrovým kolem pro Pražské jaro.
O rok později se konal 5. ročník Setkání mladých umělců s více než čtyřiceti účastníky, odbornými semináři a rozhlasovým záznamem finále. Na konci sedmdesátých let navštěvovalo školu přes 600 žáků, o které se starala třicítka pedagogů. Rozvíjely se i zahraniční kontakty, například spolupráce s Moskevskou konzervatoří nebo výměny s městem Riesa v bývalé NDR.
Vyvrcholením tohoto období byl jubilejní koncert k 30. výročí školy v roce 1975, na němž vystoupili mimo jiné Vlastimil Harapes, Marie Tomášková a Oldřich Král.
Rok 1984 přinesl škole novou kapitolu. Ředitelkou se stala Jaroslava Hanousková, tehdejší pedagožka klavíru. Pokračovala v tradici svých předchůdců a vedla školu do období přelomu osmdesátých a devadesátých let.
Pod jejím vedením vznikla v rekonstruovaných půdních prostorách nová výstavní síň, která se stala důstojným prostorem pro prezentaci výtvarného oboru a místem pro tematické výstavy. V roce 1985 škola oslavila své 40. výročí slavnostním koncertem.
Po roce 1989 prošla významnou transformací – z Lidové školy umění se stala Základní umělecká škola. Změnil se název i rámec doby, ale poslání zůstalo stejné: poskytovat kvalitní umělecké vzdělávání hudebníkům, výtvarníkům, tanečníkům i hercům.
Na konci roku 1992 převzal vedení školy Josef Švancar. Jeho éra byla ve znamení modernizace a rozsáhlých investic. V učebnách se vyměnilo osvětlení i podlahy, koncertní sál prošel statickými úpravami a rozšířilo se taneční oddělení. V letech 2004–2005 škola vyměnila okna a pořídila nová koncertní křídla.
Josef Švancar kladl důraz nejen na moderní zázemí, ale i na tvůrčí přístup pedagogů. Podporoval jejich kreativitu a organizaci uměleckých soustředění, díky nimž mohli žáci reprezentovat školu na kulturních akcích v Česku i v zahraničí.
Když v prosinci 2009 ukončil své dlouholeté působení, byla chomutovská ZUŠ pevně etablovaná mezi předními uměleckými institucemi regionu.
Na práci svých předchůdců navázal Mgr. Karel Žižka, který školu uvedl do nové éry – éry digitalizace, mezinárodních projektů a moderního propojení umělecké tradice s technologiemi.
Pod jeho vedením proběhla rozsáhlá modernizace a rozvoj školy. Byly rekonstruovány klíčové prostory včetně koncertního sálu, vznikly dvě multimediální učebny, pořízena byla nová koncertní křídla a školní dodávkový automobil pro přepravu žáků i nástrojů.
Do výuky přibyly nové studijní zaměření – Populární zpěv, Moderní kytara a počítačová grafika. Vznikly i vzdělávací programy pro různé generace:
Pedagogický sbor úzce spolupracuje napříč obory a dbá na vysokou úroveň výuky i profesionalitu.
Dnes je Základní umělecká škola T. G. Masaryka Chomutov moderní institucí se čtyřmi obory – hudebním, výtvarným, tanečním a literárně-dramatickým. Spojuje tradici s moderními technologiemi, cíleně rozvíjí talenty napříč věkem i kulturou a drží si prestižní postavení mezi základními uměleckými školami v České republice.
Je živou součástí kulturního života města – místem, kde se umění předává z generace na generaci a kde každý učitel i žák přispívají k jedinečnému příběhu, který trvá už více než osm desetiletí.
Toto je provizorní text. Naše dlouhodobé ambice, stejně jako konzultace se širokým aktivem zvyšuje potřebu aplikace směru progresivního rozvoje.
Tímto způsobem počátek každodenní práce na poli formování pozice napomáhá přípravě a realizaci.